Slunce k západu se sklání
a já s malou slzou na své skráni
vyprovázím končící se den.
Den, který už nikdy neuvidím,
ráno však jej snad nahradí jiným,
bude-li to chtíti Stvořitel.
Jako dítko k Bohu, Otci svému,
utíkám se, by mně nehodnému
svoji milost odpuštění dal.
Aby protříbil dny mého žití
a až skončí všechno moje bytí,
odpustil a v náruč svou mě vzal.
13.4.2007 Hostýn
:-D ....to je pěkne :-))))
Kratke, jednoduche, vystizne, diky :-)
a za co mu děkuješ ?????
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.